Výroba zakázkových nožů - Část 10 - Rukojeti

Montáž a tvarování rukojetí jsou práce, které mám tendenci nejvíce odkládat. Asi protože v této fázi je v každém projektu utopeno velké množství práce, ale pořád ještě je možné něco nenávratně pokazit a veškerá ta práce tak může přijít vniveč.

V tomto případě je největší problém, že každá sada má být viditelně z jednoho kusu dřeva, takže v případě, že zkazím jeden kus ze tří, můžu odepsat celou sadu, minimálně všechnu práci se dřevem (čepele v této fázi už jsou mimo největší nebezpečí, i když ne vše). Takže všechny kusy dřeva musí být řádně označeny – která strana je levá, která je pravá, která směřuje k bolsteru a která k patce. A důkladným značením špalíků tak v podstatě začínám – levý špalík pro malý nůž, pravý pro velký. A po zkrácení špalíku pro malý nůž na cílovou délku jsem mohl začít s vlastní montáží.

Nejprve jsem na stojanové vrtačce vyvrtal 5 mm pilotní díry z obou stran špalíků a následně jsem obě spojil ruční vrtačkou s extra dlouhým vrtákem do jedné kontinuální díry 6 mm. Pomocí speciální pilky jsem potom otvory vytvaroval tak, aby bylo možné zasunout celou stopku do špalíku, aby bolster bezchybně lícoval s čelem špalíku, a aby čepel byla vycentrovaná vůči špalíku.

Následně jsem na čepel s nasazeným bolsterem přinýtoval upravený nerezový šroub se závitem M6. Striktně vzato šroub není nutný. Zatlačit stopku do otvoru vyplněného epoxidovým lepidlem postačuje pro pevný spoj. Ovšem mám jenom dva přípravky pro tento styl montáže, plus tyto čepele jsou tenké (nelze vyvíjet moc velký tlak na špičku), a lepidlo je drahé. Použití šroubů tak ušetří dost času a lepidla na to, aby jejich použití v tomto případě bylo opodstatněné.

Jakmile při mírném utažení matky je spasování čepele a bolsteru s rukojetí adekvátní, rozdělám epoxidové lepidlo, obarvím je na stejnou barvu jako má rohovina bolsteru a přilepím bolster k čepeli a k rukojeti. Lepidlo vytlačené tenkými škvírami mezi čepelí a bolsterem očistím denaturovaným lihem a nechám lepené části vyzrát do následujícího dne.

Jakmile je lepený spoj mezi bolsterem a dřevem pevný, můžu lepení dokončit. Odšroubuji matku, jejímž jediným účelem bylo držet nůž pohromadě zatímco zraje lepidlo na bolsteru, a otvor v rukojeti stříkačkou vyplním epoxidovou pryskyřicí s nízkou viskozitou. To je značně levnější alternativa k lepidlu, plus pryskyřice se vsákne do dřeva a velmi dobře vyplní všechny mezery, takže zaručuje v podstatě lepší spoj než lepidlo.

V této fázi se téměř stalo to, co mě nutí tuto práci prokrastinovat – málem jsem jednu sadu zničil. Navzdory značení a neustálému kontrolování, zda je vše v pořádku a správně, jsem jednu rukojeť nalepil obráceně, zadní stranou k bolsteru. Podařilo se mi ji nakonec zachránit a slepit znovu bez použití šroubu (ten jsem musel ulomit, abych už téměř slepený nůž mohl rozebrat), ale tak hodinu to vypadalo, že budu muset u jedné sady začít znovu.

Po vytvrzení pryskyřice jsem mohl pokročit k tvarování rukojetí. Což začalo upnutím špalíku do svěráku, odříznutím přečnívajícího šroubu a nakreslením předozadní osy a obrysu na hřbet, a profilu na levou stranu. Na pásové pile jsem odřízl přebytek dřeva z břicha rukojetí a finální tvary jsem vybrousil na pásové brusce korundovým pásem s hrubostí P40.

Pro zakrytí konců rukojeti jsem na ně nalepil rohovinové patky, opět za použití obarveného epoxidového lepidla. Tentokráte jsem použil rychleschnoucí lepidlo, protože jinak by se mohlo snadno stát, že v průběhu zrání lepidla odcestují stranou. Po vytvrzení lepidla jsem zbrousil přebytečný materiál patek a tvar rukojetí byl víceméně hotov. Nože teď vypadají jako nože.

A když jsou stojany i rukojeti slepené a vytvarované, přijde na řadu opět dlouhý pracovní proces popsaný krátkým textem - broušení jemnějšími a jemnějšími brusnými pásy a plátny až do hrubosti P320. Jakmile jsou všechny povrchy vytvarované a vybroušené, je možné přistoupit k jednomu z posledních kroků – stabilizaci dřeva.

A o zápasech s pryskyřicí budu psát příště.