Výroba válcové brusky - část 8 - Změny

Při práci na dalším prkénku jsem se rozhodl trošku brusku předělat. A po první várce změn osud rozhodl, že je potřeba jich udělat více.

Má dobrovolná změna spočívala ve výrobě hnacího kola s větším, téměř dvojnásobným, průměrem. To mi umožňuje jet motor na vyšších otáčkách a tudíž větším výkonu aniž by brusný buben jel tak rychle, že začne pálit dřevo.

Poučen z první výroby hnacího kola, tentokráte jsem nejprve nařezal 18 mm překližku na čtverce. Na ty jsem kružidlem narýsoval obrysy kola a odvrtal středy. Následně jsem u čtverců odřízl rohy na osmistěn který jsem nařezal po obvodu v několika milimetrových intervalech až k obrysu kola.

Prkénko s 10 mm kolíkem přidělané k pásové pile následně umožnilo vyříznout přibližné kruhy, které jsem slepil do válce.

Improvizované lešení přidělané k pásové brusce v kombinaci s vrtačkou posloužily jako adekvátní náhraca soustruhu pro finální výrobu skutečné kulatého válce koncentrický s jeho středovým otvorem.

Pro připevnění k ose bubnu jsem tentokráte ke straně hnacího kola přidělal hranolek akátového dřeva s M6 matkou zkrze kterou prochází šroub na plošku vypilovanou do osy. Fungovalo to výborně, dalo by se říct, že až moc dobře. Stroj měl citelně vyšší výkon. Téměř žádné prokluzování pásu na hnacím válci a zbrzdit brusný buben bylo velmi obtížné. Stroj tak ubíral dost materiálu na to, abych u vyráběného prkénka mohl vynechat zarovnávání ploch frézou.

A pak se stalo něco, čeho jsem se obával – osa bubnu praskla v místě, kde ségrovky držely v místě ložiska. Bylo to nenamáhanější místo osy a žlábek pro ségrovku je příliš oslabil. Pro novu osu jsem se tedy rozhodl držet ložiska v místě pomécí ségrovek pouze na pravé straně, kde osa není vystavena prakticky žádnému kroutivému momentu. Na levé straně, kde je hnací kolo, jsou ložiska držena v místě pomocí vymezovacích vložek z trubičky nasazené na osu.

A když už jsem musel udělat novou osu, rozhodl jsem se předělat celý válec.

První válec nebyl ideálně provrtán, 10 mm tyč se při prostrčení malinko ohnula. Problém jsem vyřešil tak, že jsem uřízl obě strany a nastavil je nalepením kruhů z překližky. Výsledkem je válec, zkrze který 10 mm tyč prochází skutečně rovně. Pro upevnění brusného válce k ose jsem použil opět M6 šroub procházející zkrze ocelovou matku upevněnou v akátkovém špalíku a opírající se koncem o plošinku na ose. To vše samozřejmě znamenalo, že jsem musel celý válec trošku stočit a znovu sbrousit tak, aby byl paralelně s naklápěcím stolem brusky. Když už jsem byl u toho, ubral jsem necelý cm průměru, což by mělo ještě trošku zvýšit výkon a současně umožnit opracovávat silnější kusy dřeva.

Závěrem včerejšího dne jsem jak nové hnací kolo tak nový brusný válec napustil polyuretanovým lakem, aby se zalepily všechny póry a povrch byl trošku tvrdší a otěruvzdornější. Zítra doufám, že budu moct opět pomocí oboustranné lepicí pásky přilepit suchý zip a pokračovat v práci na rozdělaném prkénku z akátového dřeva.