Stavba nové výhně - Část 3

Doufal jsem, že tento týden už bude výheň hotová, ale bohužel tomu tak není. Hlavní brzdou je momentálně počasí. Poslední součást výhně jsem vlastně začal dělat jako první, právě proto, protože její výroba zahrnuje dlouhé pauzy s nimiž nic nenadělám.

Práci jsem začal tím, že jsem původní vanu kolečka nařízl na několika místech zmlátil jsem ji do jiného tvaru – vanu s přibližným profilem křivky řetězovky. Křivku jsem nakreslil nejjednodušším možným způsobem – pověsil jsem řetěz před karton a obkreslil jsem ho.

Do plochých stran (budoucí přední a zadní strana výhně) jsem vyřízl obloukové otvory a do jedné strany vany jsem vyvrtal a vybrousil otvor dost velký na to, aby jím šlo prostrčit můj hořák a dal jsem do něj papírovou rouru obalenou lepící páskou pod úhlem, pod nímž chci hořák do budoucna mít (obr vlevo nahoře),

Následně jsem začal tuto plechovou vanu vyplňovat směsí šamotu a perlitu v poměru ca 1:3 (obr vpravo nahoře) s vodním sklem jako pojivem. Této směsi jsem dal hodně silnou vrstvu, protože je to termoizolační vrstva.

Když tato silná vrstva uschla – což trvalo pár týdnů – přidal jsem další, tenčí vrstvu, tentokráte poměr 1:1 (obr vlevo dole). Tato vrstva stále ještě schne a na povrch se vylučuje uhličitan sodný (obr vpravo dole). Uhličitan sodný odstraňuji průběžně štětcem a/nebo vysavačem a čekám, až to celé vyzraje, abych mohl aplikovat poslední vrstvu, tentokráte čistého šamotu. Pak bude následovat opět nejméně týden schnutí. To je momentálně problém – počasí je studené, a i když jsem výheň vzal do vytápěné místnosti, schne a zraje extrémně pomalu.

Uvidíme, zatímco výheň schne, pracuji na nožích.