Kuchyňská prkénka - část 5

Po výrobě prvních kuchyňských prkének jsem se rozhodl si vyrobit jedno "maxiprkno". Ne do kuchyně, ale na práci s kůží. Mělo by, doufejme, vydržet lépe a déle než jakákoliv řezací podložka z papírnictví. Rozhodl jsem se použít akátové dřevo, protože je přeci jen levnější a snáze dostupné než Jatoba. A je dostatečně tvrdé na jakoukoliv práci.

Použitá prkénka měla téměř stejné rozměry jako ta, která jsem použil na první kuchyňská prkénka z Jatoby. Nemusel jsem je přiřezávat na správný rozměr, ale bohužel neměla přesně rovné okraje a pravé úhly na hranách. První krok tedy byl sbroušení všech hran na pravý úhel.

Druhý krok bylo sbroušení pravoúhlých hran na rovinu. Většinu stačilo jenom líznout na pásové brusce ale některá jsem musel ještě trošku dobrousit ručně na kameni.

Lepit prkénka dohromady není úplně snadné. Měla tendenci trošku cestovat, zejména ze začátku, než se přebytečné lepidlo vytlačilo ze spoje a začalo zrát. Pro usnadnění práce jsem si tedy vyrobil stojánek ze tří trubek a šesti kusů dřeva. Prkénka je možné vyskládat na spodní dvě trubky a třetí trubku shora přitlačit dolů (u tenkých prkének podloženou odřezkem prkna jako na obrázku). To drží prkénka poměrně dobře v rovině.

Bohužel jsem zapomněl, že akátové dřevo nesmí v průběhu lepení přijít do přímého kontaktu se železem, protože železo + lepidlo na vodní bázi = ionty železa, a ionty železa reagují s taniny z akátového dřeva a obarví lepidlo (a v dostatečném množství i dřevo) na černo. V tomto konkrétním případě to není problém, ale musím na to dávat pozor v budoucnu, akátové dřevo není jediné, které takto reaguje. Jatoba a dub to dělají taky.

Po slepení prkének do řad jsem výsledné kusy rozřezal napříč na proužky a zbrousil je na stejnou šířku. A tyto proužky jsem za použíti přípravku z trubek slepil dohromady. Ovšem cílové prkno mělo být 60 cm široké a tak se mi do přípravku nevešly všechny najednou, musel jsem tedy slepit dvě poloviny a ty následně slepit dohromady improvizovaně ve svěráku. Nepředpokládám, že budu ještě někdy dělat prkénko takhle velké, do kuchyně už by nebylo moc praktické.

Bylo to právě při broušení tohoto maxiprkna na plocho, když se mi rozbila bubnová bruska. Po její opravě jsem ovšem mohl pokračovat a vybrousil jsem plochu až do 120 grit. Musím říct, že se mi líbí kontrastní letokruhy akátového dřeva na řezné ploše.

Přidělal jsem k prkénku rukojeti, protože předpokládám, že s ním budu muset občas hýbat s věcmi na povrchu. Jedna plocha bude sloužit pro práci, druhou mám v úmyslu udržovat nepoškozenou pro fotografování nožů. A protože tohle prkénko nebude v kontaktu s jídlem, ošetřil jsem ho obyčejným vysýchavým olejem a ne tím speciálním na kuchyňská prkénka. Až vyschne první nátěr oleje, aplikuji ještě jeden a bude hotovo. Mezitím už jsem začal práci na další várce prkének do kuchyně z Jatoby.