Blog o výrobě, strojích a nástrojích

Jakmile byla bruska hotová, natřel jsem ji modrou barvou. Ani tak ne kvůli estetice jako spíše kvůli lepší viditelnosti a ochraně různých dřevotřískových ploch proti vlhkosti.

Při rovnání válce jsem odsával prach jednoduše hadicí drženou v levé ruce, což ovšem samozřejmě není praktické trvalé řešení. Takže jsem udělal jednoduchý kryt válce s náústkem pro vysavač uprostřed.

Minulý týden jsem článek nenapsal protože jsem měl tak napilno, že jsem ztratil přehled o dnech v týdnu a až pozdě v neděli večer jsem si všiml, že není sobota. Inu, stárnu.

Od začátku bylo účelem použít stávající pásovou brusku pro pohon bubnové. Na obrázku u jednoho z předchozích článků je vidět jak jsem improvizovaně použil k tomuto účelu starý brusný pás když jsem brousil válec na koncentricitu.

Pro regulaci pracovní výšky válcové brusky jsem se rozhodl pro nejjednodušší možné řešení – sklopný stůl.

O základně se nebudu moc rozepisovat, z obrázků by snad mělo být vše jasné.

Mám hodně tropického tvrdého dřeva – jatoba a garapa – a není reálné, abych ho všechno zpracoval na rukojeti nožů a na stojany. Takže jsem se rozhodl vyrobit nějaká kvalitní kuchyňská prkénka. A pro to potřebuji válcovou brusku pro přesné slícování lepených povrchů. Bohužel si žádnou nemohu koupit, zaprvé na ni nemám peníze, za druhé by se mi...

Tuhle část výhně jsem udělal už vloni, ale zapomněl jsem to napsat do článku. Je to poslední vnější součást – držák hořáku.

V určitém smyslu byl tento nůž ve výrobě přes dvacet let. Více než dvacet let jsem chtěl vyrobit bowie těchto rozměrů a před více než dvaceti lety jsem nakreslil obrázek orla pro jeho zdobení. Původně jsem měl ovšem v úmyslu vyleptat obrázek na čepel, ale když jsem čepel dělal, udělal jsem ji se žebrem, čili by na ní obrázek nešlo...

Minulý týden jsem dokončil obě pouzdra, tentokráte jsem nemusel vyrábět žádné nové nástroje a vše probíhalo víceméně standardně. Takže jenom obrázky a pár slov.